• Díky finanční podpoře Česko-německého fondu budoucnosti naši žáci pravidelně jezdí na vícedenní semináře s německými partnery zaměřené na procvičování německého jazyka, umělecké aktivity, sportovní aktivity atd.

        Projekt Zajímáš mě, cizinče - 2016

        V srpnu a v listopadu roku 2016 se konaly dva semináře česko-německého kolektivu dětí s tématem imigrace. Každý ze dvou projektů podpořil Česko-německý fond budoucnosti částkou 100 000,-Kč. srpnový navíc podpořilo Statutární město Liberec částkou 46 900,-Kč.

        V srpnu děti prošly imaginárním příběhem středoevropských uprchlíků, které z jejich vlasti vyhnala katastrofa v podobě havárie jaderné elektrárny. Jediná země, ochotná je přijmout, byl smyšlený Island of Hope. Děti dostaly barevné náramky, přesídlily do uprchlického tábora a začaly plnit úkoly, za něž dostávaly body do karty migranta. Na konci jejich souboje čekala čtvrtinu z nich odměna ve formě vysněného rautu. Pizza, zmrzlina, řízky, palačinky atd., to vše bylo synonymem bohaté země, o jejíž azyl všichni usilovali. Obyvatelé země (lektoři) se však rozhodli, že přijmou jen čtvrtinu uprchlíků a to podle kritéria, které si zvolí sama přijímající země. Zděšení žáci v závěru projektu zjistili, že kritérium není objektivní, netýká se jejich snahy a bodů, ale že  přijati budou pouze ti se žlutým náramkem. Nespravedlivý soud dohnal k slzám především ty, kteří "vyhráli". Výherci odmítli na raut jít. Na závěr projektu lektoři reflektovali dotazník na téma imigrace, který vyplnili sami hráči před projektem. Jedním z bodů, na kterém se všichni shodli, byla možnost přijímající země zvolit si vlastní kritérium přijetí a moci odmítnout migranty bez udání důvodu. Když ovšem hráči dotazníky vyplňovali, měli na mysli migranty směřující do Evropy, nikoli sebe samotné utíkající před katastrofou. Projekt nastolil mnoho otázek a málo odpovědí.

        V listopadu se sešly děti z Liberce a Žitavy nad tématem migrace podruhé. Tentokrát se děti naopak staly Iráčany. Děti samy na sobě nejprve poznaly, jak je nespravedlivé být "onálepkován" a poté se snažily zbavit se předsudků o uprchlících. Utvořily irácké rodiny, vymyslely jim historii, příběhy jednotlivých členů, jejich přání. Když naše "irácké" rodiny zjistily, že je okolnosti donutily k odchodu do Evropy a že finanční situace jim dovoluje vyslat jen jednoho z rodiny, musely učinit těžká rozhodnutí. Osud vybraného člena rodiny určovala hrací kostka, hráči postupovali jako živé figurky po hracím plánu na podlaze. Někteří skončili na dně moře, jeden byl repatriován, další získali azyl, ovšem bez práva přivézt si svoji rodinu. A tak naše imaginární rodiny zůstaly bez svých otců a bratrů. Děti nejdůležitější okamžiky projektu ilustrovaly v pracovních sešitech, které lektoři vytvořili speciálně pro tento projekt. Na závěr projektu se děti loučily jen nerady, se slibem vzájemného setkání. Učitelé si zde ověřili některé techniky, vedoucí k objektivnějšímu náhledu dětí na aktuální problémy světa. Ověřenou lekci učitelé nabízí všem zájemcům zdarma. Cílem lektorů není dávat dětem odpovědi, ale společně s dětmi pokládat otázky. Odpovědi mnohdy nezná nikdo. Nejsme ani "sluníčkáři", ani ti druzí. Snažíme se ptát, snažíme se něco dozvědět. Snažíme se pochopit.

        Projekty podpořili Česko-německý fond budoucnosti a Fond rozvojové spolupráce Statutárního města Liberec. Děkujeme za štědrou podporu.

        Projekt Hranice je jenom čára - 2015

        Děti utvořily česko-německé dvojice, ve kterých zkoumaly, co mají společné a v čem jsou odlišní. Kromě toho, že si žáci navzájem představili Liberec a Žitavu, také zjistili, že mají společného opravdu hodně. Vzhledem k věku především vztah k dospělým a ke světu. Děti vyplnily pracovní sešit "Po stopách", který speciálně pro tento projekt lektoři vypracovali. Po stopách mých, po stopách tvých, po stopách do mého nitra, po stopách našeho přátelství...

        Projekt Být cool a umět odmítnout - 2014

        Na příběhu mladé narkomanky Tamary se čeští a němečtí žáci snažili vyrovnat s otázkou lehkých drog jako řešení aktuálního životního problému. Příběh děti samy fabulovaly na základě střípků z Tamařinýho deníčku. Pedagogové před dětmi nezastírali ani krátkodobé pozitivní dopady rozhodnutí mladé dívky vyřešit svůj osud s pomocí marihuany. Žáci ovšem toto rozhodnutí museli pomocí dramatiky prožít i se všemi důsledky. V závěru třídenního semináře žáci Tamařin příběh dovedli až do konce. U mnohých skupin byl tento konec tragický - Tamara doplatila na své rozhodnutí svým životem.

        Projekt Východ a západ - listopad 2013

        Od neznalosti ke xenofobii je pouze malý krok.
        To měli na paměti účastníci třídenního semináře „Východ a západ" v Krkonoších, žáci partnerských škol z Liberce a Žitavy. V semináři se hráči pomocí metod zážitkové pedagogiky seznámili s židovským ghettem renesanční Prahy a s pověstí o Golemovi, ochránci slabých a utlačovaných. Nejprve si však sami hráči vyzkoušeli pozici těch utlačovaných, ve hře, kde je utlačovali sami lektoři v roli černých rytířů. Teprve poté děti poznávaly život židovských rodin renesance. Žáci stvořili Golema, oživili ho po vzoru rabiho Löwa s pomocí čtyř živlů a nakonec mu vymysleli příkazy, které z Golema vytvořily nástroj lepšího života. Přání dětí vepsaná na Zeď nářků jsou důkazem pochopení tématu. Celý projekt se zároveň stal materiálem pro krátký film. Projektem děti provázela hudba mladého českého skladatele Jana Duška.